Astronomické události 2020
Autor: Petr Lívanec
Jelikož se blíží nový rok, zmíním zde největší astronomické události toho uplynulého. Tradičně byl i ten letošní velice bohatý na méně, ale i více vzácné úkazy.
Pokud to dovolilo počasí, mohli jsme již od začátku roku pozorovat každoroční meteorické roje. Mezi ty nejpočetnější se řadí lednové Kvadrantidy, mezi nejznámější pak srpnové Perseidy. Nedávno také vstoupily do naší atmosféry velmi jasné meteory, tzv. bolidy. Ten první ukončil své putování 8. listopadu, druhý 19. listopadu.
Když se ohlédneme za zatměním Slunce nebo Měsíce, nebyl letošek neobvyklý. Spatřit jsme mohli pouze nevýrazné polostínové zatmění Měsíce 10. ledna a téměř nepozorovatelné 5. června. Zatmění Slunce nenastalo v ČR žádné, ve světě jedno prstencové a úplné. Pokud ještě zůstaneme u Slunce, nachází se nyní v minimu své aktivity a začíná nový sluneční cyklus trvající 11 let. Nový cyklus už se stačil ke konci roku projevit i většími skvrnami.
Jako každé jiné, i to letošní léto nám nabídlo pěkné představení. Zprvu se o něj postarala hlavně noční svítící oblaka, která se od normální oblačnosti velice liší. Zatímco normální oblačnost se nachází ve výšce do 12 km, tyto oblaka ve výšce asi 80 km. Jsou tedy osvětlena ještě hodně dlouho po západu nebo před východem Slunce. Ještě zajímavější situace nastala, když se k nim přidala nádherná kometa. C/2020 F3 (NEOWISE) byla objevena teprve v březnu tohoto roku a již o čtyři měsíce později se stala pozorovatelná pouhým okem. Tato kometa dokázala příjemně potěšit, stala se cílem jak fotografů, tak i úplných začátečníků.
V tomto roce nastalo hned několik pěkných období viditelnosti planet. Na jaře se o to postaral Merkur s Venuší na večerní obloze. V druhé polovině roku velice zjasňoval Mars, až do doby nejbližšího setkání se Zemí. V říjnu se přiblížil k Zemi na vzdálenost 62 milionů kilometrů, blíže bude až v roce 2035. Nastala tudíž dobrá chvíle pro pozorování detailů na jeho povrchu. Plynní obři Jupiter a Saturn letošek zakončili. Postupně se k sobě přibližovali až do 21.12. ,kdy nastala jejich velká konjunkce. Přiblížili se k sobě na vzdálenost pouhých 6', což znamená asi jedna pětina průměru Měsíce. Ve skutečnosti však byl Saturn v dvakrát větší vzdálenosti od Země než Jupiter. Blíže byli naposledy v roce 1623. Pravděpodobně může jít o vysvětlení Betlémské hvězdy sedm let před naším letopočtem.
Jako tomu někdy bývá, i letošek byl z hlediska astronomie bohatý. Doufejme, že i následující rok se povede minimálně stejně tak. Astronomie nás může opět překvapit, jako tomu bylo díky velké kometě C/2020 F3 (NEOWISE). Přeji všem pěkné počasí a radost z pozorování.
__________________________________________________________________________